Dorna v nouzi: šance na návrat MotoGP do Brna?

/
1.3K přečtení
5 minut čtení

Už jsme o tom psali, nyní se v této věci vedou reálná jednání. Mistrovství světa silničních motocyklů se může vrátit do Brna. Možná už příští rok, realističtěji v roce 2026…

Takhle si to slovutná Dorna určitě nepředstavovala. Z bombasticky ohlášeného kalendáře 2024 s rekordním počtem 22 velkých cen zbyl bolehlav a parta kolem Carmela Ezpelety u toho navíc vypadá jako banda amatérů. Když krátce před startem sezony rezignovala na svůj slot Argentina, dalo se to ještě omluvit nenadálou změnou politické situace. Jenže kostlivci ze skříně padali dál. Indický pořadatel před sebou stále tlačil závazky z loňska a neměl se k jejich uhrazení, až Dorna musela skrečovat i Velkou cenu Indie. Aby u toho nevypadala hloupě, zdůvodnila to klimatickými podmínkami. Podobně se nechala nachytat na švestkách kazašskými oligarchy, kteří mávali sliby a možná i penězi, ale na infrastrukturu nového okruhu Sokol jaksi zapomněli. Tentokrát španělskému promotérovi k výmluvám posloužily záplavy, které na jaře středoasijskou postsovětskou republiku skutečně postihly. No a protože navzdory uzavřené smlouvě s Maďarskem není v této zemi žádný okruh s homologací FIM Grade A (dokonce ani FIM Grade B!), padla i rezervní destinace, kterou pro tyto případy původní kalendář oficiálně uváděl. Snaha o nalezení jiné náhrady pro zachování alespoň 20 podniků nebyla úspěšná, a tak se Dorna ze zoufalství rozhodla uspořádat 2 po sobě jdoucí velké ceny v italském Misanu. Něco takového bylo ospravedlnitelné v dobách pandemie, dnes je to improvizace zcela nedůstojná prestiži nejvýznamnějšího motocyklového šampionátu planety. Není divu, že po zpackaném plánování (nejen) letošního kalendáře se bere vážně každý, kdo je ochoten se o MotoGP alespoň bavit. A to se právě teď v Brně děje.

Velká cena České republiky se v Brně jela naposledy 9. srpna 2020. Už tehdy byly slyšet stížnosti na příliš hrbolatý povrch tratě. Dnes je situace ještě horší. (Foto: Automotodrom Brno)

Samozřejmě to neznamená, že se podaří dotáhnout jednání do zdárného konce. Existuje příliš mnoho překážek, které by bylo nutné překonat. Především jde o zanedbaný technický stav, jehož náprava by si vyžádala akutně vysoké desítky milionů korun a výhledově ještě jednou tolik. Zda bude společnost Automotodrom Brno ochotna tyto investice realizovat, není jasné. Bohužel zatím zarputile mlčí a žádné plány do budoucna nepředstavila. Pokud propuštění dlouholeté šéfky Ivany Ulmanové má být první pozitivní zprávou v tomto směru, budiž. Na cestě k nápravě je to však teprve první malý krůček. Ty ostatní by musely v dohledné době následovat. Na řadě míst už automotodrom dosluhuje a bez modernizace tratě i zázemí se nedá uvažovat ani o světových superbikách, natož o MotoGP. Patrně ještě větším úskalím by bylo zajištění společensky přijatelného financování. Lze předpokládat, že zalistovací poplatek by se pohyboval někde kolem 8 milionů eur. To je částka, která se při nejlepší vůli nedá pokrýt ze vstupného – tím méně, že rakouský Red Bull Ring a německý Sachsenring by se s českou Grand Prix přetahovaly o velmi podobné obecenstvo. Těžko odhadovat, kolik diváků by se po šestileté odmlce do Brna dostavilo.

Autoklub České republiky stojí za každoročním hostováním motokrosového mistrovství světa v Lokti nad Ohří. MotoGP však představuje úplně jiné sousto. (Foto: Autoklub ČR)

Suma sumárum: je jasné, že bez podpory z veřejných zdrojů se něco takového prakticky nedá provést. Dotace všeho druhu sice deformují zdravé ekonomické prostředí a v českých podmínkách na sebe proklatě často nabalují korupci, ale nějakou formou by se zapojit musely. Bohužel nedávná minulost kooperaci soukromého (akciová společnost Automotodrom Brno) a veřejného (tehdy Spolek pro Grand Prix ČR) sektoru citelně zprofanovala. V zahraničí (třeba v případě již zmíněného Sachsenringu) bývá vlastník okruhu, pořadatel velké ceny a žadatel o dotace tentýž. To celou záležitost pochopitelně usnadňuje a zpřehledňuje. U nás to možné není, protože tu jsou pouze okruhy v soukromém vlastnictví. Jak se ukázalo, balancování zájmů privátního vlastníka okruhu na jedné straně a veřejnoprávního pořadatelského subjektu na druhé straně je tanec na hodně tenkém ledě. Naposledy skončil dluhy v řádu desítek milionů korun. Tentokrát by se organizační role měl ujmout Autoklub České republiky. To je jistě kvalifikovanější subjekt, než byl Spolek pro Grand Prix ČR. Už řadu let se úspěšně stará o motokrosové mistrovství světa v Lokti nad Ohří. Na druhou stranu v roce 2022 potupně hodil ručník do ringu poté, co nezískal státní dotaci na plánovaný závod dnes již neexistujícího světového poháru cestovních vozů v Mostě. A to šlo o pár drobných ve srovnání s tím, o co běží v MotoGP. Tahle epizoda v principu zrcadlí celý problém podobných konstrukcí. Podnikat s dotacemi sice dokáže každý hlupák, nicméně dotace není a nikdy nebude nárokovou položkou. Že tentokrát ji dostanu, ještě nezaručuje, že ji dostanu i za rok, za dva či za tři. V tomto ohledu nelze hrát na náhodu, tady by se musel vymyslet transparentní a střednědobě udržitelný model financování. Jenže to vyžaduje nejen intelektuální kapacitu, ale také morální integritu. Pokud toho jsou zainteresované strany schopny, bude to skvělé. Pokud ne, bude lepší toho včas zanechat. Další černá díra kolem Grand Prix ČR by totiž motoristický sport v očích široké veřejnosti trvale poškodila.

Napsat komentář

Předchozí článek

Třetí a poslední ročník CER má (snad) definitivní termín

Další článek

Už žádné fejky a vstup mezi smetánku

Nejnovější články

0 £0.00