O víkendu skončilo ve španělském Jerezu letošní mistrovství světa superbiků. Zasáhli do něj 3 čeští jezdci, ale ani jeden z nich neoslnil. Co to znamená pro příští rok?
Nejvíce pozornosti upírali tuzemští fanoušci z pochopitelných důvodů k Oliveru Königovi. Ten nastoupil do své druhé kompletní sezony ve vrcholné třídě Superbike a tentokrát už se od něj čekalo minimálně začlenění do hlavního pelotonu. Bohužel k němu nedošlo a náš jezdec pravidelně uzavíral výsledkovou listinu. Jakkoliv superbiky platí z globálního hlediska za druhou ligu, o čemž se letos při potýkání s raketami MotoGP na vlastní kůži přesvědčili třeba Iker Lecuona nebo Toprak Razgatlioglu (jsme velmi zvědavi na vystoupení letošního i loňského šampiona Álvara Bautisty ve Velké ceně Malajsie), jezdecká úroveň je v nich přesto vysoká. To Königův manažer Miloš Čihák podcenil, a tak to ve vztahu k jeho svěřenci připomínalo trápení neviňátek. Oliver König se ocitl ve hře mimo hranice svých schopností a zatímco loni se štěstím posbíral 3 body, letos na jeho kontě svítí nula. Kawasaki od Orelacu sice měla ke špičkové motorce daleko, nicméně někteří soupeři na strojích podobné kvality dokázali alespoň nepůsobit beznadějně.
Tím zjevně končí dvouletá anabáze ve třídě, kam nezřídka míří jezdci z MotoGP a kde i z tohoto důvodu nejsou k mání laciné body. Další rok trápení na konci pelotonu si mladý pražský závodník nezaslouží, navíc by to bylo zcela neúčelné vyhazování peněz. Rozumný kompromis se jmenuje supersporty. Ani tam by Oliver König nepatřil ke špičce, ale pohyb uvnitř pole je pořád příjemnější než role nejslabšího článku. To si letos vyzkoušel Ondřej Vostatek, když se párkrát svezl na divokou kartu a vyjel si 15 bodů. Nebyla to sice žádná sláva, ale ani ostuda. Devatenáctiletý rodák z Prahy bude příští rok pokračovat s Triumphem v týmu PTR Simona Buckmastera už jako stálý účastník a měl by mít na to, aby pravidelně bodoval. Možná se v prostřední třídě sejdou dokonce 3 Češi. Ve hře je i Petr Svoboda, jenž letos bojoval v malých supersportech a nepočínal si vůbec špatně. Jenže doplatil na tradiční bolístku českých motoristických sportovců – psychickou labilitu. Jakmile se po silném úvodu dostal do pozice jednoho z favoritů a tím i do středu zájmu, jeho výsledky se okamžitě propadly. Z posledních 4 závodů vytěžil nicotné 2 body a v konečném pořadí klesl na sice pěkné, ale vzhledem k okolnostem smutné 6. místo.
Před několika dny FIM zveřejnila kalendář MS superbiků pro rok 2024 a v Mostě se opět sejdou všechny 3 mistrovské třídy. V supersportech bude mít Česká republika minimálně jednoho permanentního zástupce a v „třístovkách“, které zřejmě čeká derniéra ve světovém šampionátu, se určitě někdo objeví alespoň na divokou kartu. V nejvyšší třídě to nebude tak jednoduché, protože kandidáta potřebné úrovně nemáme. I když… V té době bude mít kolotoč Grand Prix letní přestávku a belgická stáj Marc VDS, budoucí působiště Filipa Salače, se nově pustí i do superbikového dobrodružství. V jejích barvách absolvuje kompletní sezonu Sam Lowes na Ducati. Co kdyby se z týmové garáže „vyloupla“ druhá Panigale pro mostecký víkend?