Soukromý tým z Unhoště zachraňoval české enduro

/
508 přečtení
5 minut čtení

Bývala to velká sláva. Šestidenní v minulosti platila za svátek českého motorsportu, jemuž se přezdívalo motocyklová olympiáda. Však z ní také naše týmy vozily medaile. Jenže doba se změnila a po úspěších se slehla zem. Dnes horko těžko skládáme sestavu, která by alespoň důstojně reprezentovala.

V hlavní soutěži o světovou trofej letos Česká republika ani neměla zastoupení. Přitom ještě docela nedávno, v roce 2016, vybojovali Češi 3. místo. Šestidenní ve francouzském Le Puy-en-Velay se zúčastnila trojice Jaroslav Kalný, Zdeněk Pitel a Matěj Škuta, která v soutěži o světovou trofej juniorů (dříve Stříbrná váza) získala 6. místo mezi 16 klasifikovanými týmy. To lze označit za maximum možného, k dalšímu posunu vpřed by už bylo potřeba velké štěstí. Aktuální výkonnost odpovídá umístění, jistou výhodu představuje relativně nízký věk všech aktérů. Ani jednomu ještě nebylo 20 let, což dává určitou naději do budoucna. Světová trofej juniorů je ohraničena 23 roky, takže ve stejné sestavě mohou nastoupit ještě několikrát a nabyté zkušenosti přetavit v lepší pozici. Otazníky visí nad podporou, jaké se jim dostane. Není žádným tajemstvím, že prostředků na reprezentaci ubylo a v nejbližší době se to nezmění. Přitom jenom pravidelný kontakt s elitou na úrovni mistrovství světa může zajistit výkonnostní růst. Jezdit pouze domácí soutěže (které navíc už ani nemají charakter klasického endura) k dalšímu progresu nepovede.

Nejlepší tuzemský endurista současnosti Kryštof Kouble vytáhl unhošťský tým k vítězství v soutěži klubových celků. Velká Británie ovládla světové trofeje mužů i žen, mezi juniory se nejvíce dařilo Italům. (Foto: Future7Media)

Při absenci české stopy ve světové trofeji se největší pozornost upírala k sestavě KBS Team CZ. A ta vysoká očekávání naplnila. V soutěži klubových celků dominovala prakticky celý týden a ani závěrečný nápor Američanů z týmu XC Gear na jejím vítězství nic nezměnil. Manažer Ladislav Krupička posbíral to nejlepší, co české enduro v současné době má, a vyrazil do Francie takříkajíc na vlastní pěst. Kryštof Kouble, Jakub Hroneš i Jaromír Romančík se skvěle prosadili v individuálním hodnocení a kdyby k sobě měli ještě jednoho do party, mohli vytvořit docela silný tým pro světovou trofej. Bohužel osobní i jiné animozity něco takového zřejmě vylučují. Škoda – české enduro rozhodně není v situaci, kdy by bylo smysluplné hrát hru „my a oni“. Pokud se tedy letos vydala do Francie reprezentace úsporná, otázkou zůstává, zda se příští rok zúčastní vůbec nějaká. Šestidenní s pořadovým číslem 97 se totiž uskuteční v Argentině.

Napsat komentář

Předchozí článek

To už není náhoda: český junior znovu vicemistrem světa

Další článek

7. díl Českého motorsportu je online

Nejnovější články

0 £0.00