Naše kdysi parádní disciplína dnes v Česku spíše živoří. Přesto by nebylo fér opomenout snahu Jana Černého, který letos jako poslední mohykán ponese českou vlajku na mezinárodní scéně.
Vzpomínáte ještě na úspěchy Pavla Koutného, Jaroslava Kalného, Romana Častorala, Tomáše Kotka a dalších? To všechno odvál čas, čeští rallyekrosaři vyklidili pozice. Nehledě na to, že jich je žalostně málo… Není proto velkým překvapením, že do letošního mistrovství Evropy zasáhne jediný. Jan Černý se přihlásil opět do „šestnáctistovkové“ divize RX3, kde se pokusí vylepšit loňské 4. místo v konečném pořadí. Jeho Škoda Citigo disponuje výkonem zhruba 240 koní a měla by být schopna držet krok s loni dominujícími vozy Audi A1 z dílny Rolfa Vollanda. „Cítím se pozitivně a nebudu lhát – chtěl bych vyhrát nějaký závod a v šampionátu se dostat do nejlepší trojice,“ netají se 31letý jezdec medailovými ambicemi. V průběhu sezony navíc hodlá vytáhnout trumf z rukávu, když se svým dvorním tunerem LMP Racing připravuje zbrusu nový vůz na bázi Fabie 4. generace.
Kola ME v rallyekrosu 2022 se roztočí 22. května v maďarském Nyirádu, kde se objeví i další čeští závodníci. Ti však nejsou přihlášeni do šampionátu a není příliš pravděpodobné, že by startovali i v dalších závodech. Jiří Šusta provětrá „rodinnou“ Fabii v divizi RX3, Aleš Fučík nastoupí se svým Volkswagenem Polo do královské divize RX1. V ní loni účinkoval pravidelně, ale nasbíral jen 4 body a skončil pětadvacátý. To jistě motivaci pokračovat příliš nenahrálo. Zvláště když letošní konkurence bude silnější početně i výkonnostně…
Příčinu hledejme v elektrifikaci světového šampionátu, který dal po několika letech odkladů definitivně sbohem spalovacím motorům. Řada špičkových vozů z loňského MS tak automaticky putuje do ME – v řadě případů i se skvělými piloty. Například ke druhému podniku ve švédském Höljesu nastoupí s Hyundaiem i20 Oliver Solberg. Těžko říci, zda nová elektrická éra světovému rallyekrosu spíš prospěje nebo ublíží. Na hodnocení bude potřeba určitý časový odstup. Každopádně o žádném zájmu automobilek, kterým tento přerod mnozí zdůvodňovali, nelze hovořit. Dosud se přihlásilo 6 privátních týmů, celkem se počítá se 14 vozy. Do všech bude zabudováno jednotné pohonné ústrojí od rakouské firmy Kreisel Electric. Evidentně se to neobešlo bez problémů, protože avizovaný start nové epochy ve švédském Höljesu byl nenápadně změněn na jakousi prezentaci. Podle aktuálního stavu by se závodní premiéra měla odehrát 31. července na německém Nürburgringu, ale zda se tak skutečně stane, si teď troufne tvrdit málokdo.
Prozatímní vývoj má ke slibované růžové budoucnosti dost daleko. Zkušený německý promotér, který má pod křídly i MS a ME v automobilových soutěžích, horko těžko shání pořadatele. Proto i letos bude pokračovat v „covidovém“ schématu dvojzávodů o jednom víkendu, které je hodně nešťastné a rallyekrosu rozhodně nejde k duhu. Jak ukazuje první vlaštovka v podobě Nyirádu, zřejmě už nebude do kamene vytesáno spojení světového šampionátu s tím evropským. To by teoreticky dávalo naději na návrat ME v rallyekrosu do Česka, ale předčasná radost není na místě. Potřebnou licenci FIA Grade 6R totiž aktuálně nemá žádné tuzemské závodiště a bez významnějších investic ji ani nezíská. Pravděpodobnost, že by v současné situaci tyto investice někdo realizoval, se limitně blíží nule.
