Neveselá zpráva o stavu tuzemské ploché dráhy

/
1.2K přečtení
4 minut čtení

První z velkých motoristických podniků letošního roku na českém území patří minulosti. Plochodrážní Grand Prix Česka v Praze na Markétě ukázala, kde je naše místo v této kdysi relativně úspěšné disciplíně.

Sice jsme nikdy nepatřili k té úplně nejužší jezdecké špičce, ale česká plochá dráha už poznala období, kdy ve světě hrála významnější roli. Jistě, po dlouhých 16 letech jsme se dočkali stálého účastníka finálové série Grand Prix a nahlíženo optikou dneška už jen tento fakt musíme kvitovat s povděkem. Jan Kvěch se sice zatím hledá a v průběžném pořadí mu patří 15. místo mezi 15 finalisty, ale šanci na setrvání ve startovním poli pro příští rok pořád má. Musí se mu ovšem povést GP challenge začátkem října v Pardubicích. V současnosti je reálně jediným Čechem, který má naději alespoň částečně držet krok s elitou. Václav Milík nastoupil v Praze jako již tradičně na divokou kartu, ale při vší úctě ke všem jeho zásluhám má svá nejlepší závodnická léta za sebou. K dosavadním 8 titulům mistra republiky může přidat nejeden další, nicméně cesta mezi 15 nejlepších plochodrážních jezdců světa je uzavřená. Ještě před pár lety nadějní junioři Daniel Klíma či Petr Chlupáč dospěli do věku dvacátníků, aniž by prošli výraznějším výkonnostním progresem. A tak se naděje upírají k 16letému Adamu Bednářovi, jehož působení na mezinárodní scéně právě začíná. Už tuto sobotu nastoupí ke kvalifikačnímu závodu MS juniorů do 21 let v německém Ludwigslustu, odkud se pokusí postoupit do finálové série SGP2.

Plochodrážní stadion na pražském Břevnově viděl i tento pikantní souboj Jana Kvěcha (žlutá přilba) a Václava Milíka (červená přilba). Oba však skončili dost daleko od postupu do semifinálových jízd. (Foto: WBD Sports Events Limited)

Ještě větší ústup ze slávy než čeští jezdci zaznamenala divišovská Jawa. Kdysi dominantní a později alespoň konkurenceschopný výrobce plochodrážních motorek se v 90. letech vyčlenil ze státního podniku Jawa a po privatizaci na český způsob skončil vytunelován v insolvenčním řízení. Jeho trosky pak několikrát změnily název od původního Jawa Divišov přes JRM a Jawa Factory až k současnému Speedway Factory. Nedostatek financí se samozřejmě projevil zanedbaným technickým vývojem. Motor Jawa 889 z roku 2001 byl už v době svého uvedení zastaralý a uplatnění nacházel víceméně jen v nižších soutěžích. Kdo chtěl uspět na mezinárodním poli, musel přezbrojit na italské motory GM. Ty mají dnes téměř monopolní postavení i díky péči renomovaných ladičů, jako jsou Ryszard Kowalski, Bert van Essen nebo Ashley Holloway. Divišovská továrna, kterou před 5 lety majetkově převzala ostravská firma Hagemann, slibuje nový půllitrový motor ESO 991, ale jaká bude jeho výkonnost, lze těžko předjímat. Že návraty po mnoha letech bývají složité, dokládá osud britské firmy Godden Racing. Slavná plochodrážní značka 80. a 90. let se od roku 2019 pokouší o druhý život, zatím však s nepříliš velkými úspěchy.

Plochodrážní motocykl se v principu skládá ze 3 částí, které se označují jako frame kit: přední vidlice, střední část rámu (s palivovou nádrží na 1,5 l nebo 2 l methanolu) a zadní část rámu (na snímku s držáky sedla a blatníku). Zadní kolo speciálu pro krátkou dráhu odpružené není. (Foto: Speedway Factory)

Speedway Factory se tak zařadila mezi množství drobných manufaktur, které v různých částech světa vyrábějí rámy pro plochodrážní motorky. Minimálně na úrovni mistrovství světa však málokdo používá výrobky jedné značky. Závodníci rámové díly různě kombinují podle toho, co komu vyhovuje. Tyto stroje jsou v podstatě individuálně postavené unikáty, ač na první pohled vypadají všechny skoro stejně. Kromě Speedway Factory, která postupně opouští značku Jawa a vrací se ke svému historickému logotypu ESO, se na trhu pevně etablovala další divišovská manufaktura Stuha. Jasně že to není náhoda. Jde o vedlejší produkt zpackané privatizace Jawy Divišov z poloviny 90. let. Aktivní jsou i dodavatelé z britských ostrovů – především Track-Plus a JHR. Nizozemská firma Hocob se specializuje spíše na rámy pro dlouhou a ledovou plochou dráhu. V každém případě se tato oblast byznysově těžko vyrovnává výrobě motorů. Jestliže tzv. frame kit se prodává zhruba za 1000 eur, cena dnes nejčastěji používaného půllitrového motoru GM OffC NX činí více než 5600 eur. Služby prominentních tunerů ji pak snadno zdvojnásobí.

Průběžné pořadí MS na krátké ploché dráze 2024 po 4 Grand Prix z 11:

1. Bartosz Zmarzlik (PL/Zmarzlik GM – RK Racing) 66 bodů, 2. Jack Holder (AUS/Holder GM – RK Racing) 54, 3. Robert Lambert (GB/Stuha GM – Ash-Tech) 53, 4. Jason Doyle (AUS/Doyle GM – BvE) 47, 5. Martin Vaculík (SK/Stuha GM – RK Racing) 47, 6. Mikkel Michelsen (DK/Michelsen FGM) 47,… 15. Jan Kvěch (CZ/Stuha GM – FRJ) 13,… 17. Václav Milík (CZ/ESO GM – RK Racing) 4.

Napsat komentář

Předchozí článek

Mizérie náklaďáků s francouzskou výjimkou

Další článek

24 hodin v Le Mans letos s českou stopou

Nejnovější články

0 £0.00