O tomto víkendu se roztočí kola dvou sérií největších závodních strojů. Evropské mistrovství startuje v italském Misanu, francouzské na okruhu Paula Ricarda v Le Castellet. Koukatelné zřejmě bude jen to druhé.
Závody tahačů postupně umírají. V době posedlosti zelenou ideologií tomu asi nemůže být jinak. Velkoobjemové dieselové motory se staly synonymem zla, byť spalují bionaftu, a alternativní pohony nejsou na obzoru. FIA sice už před několika lety povolila hybridy i čistokrevné elektronáklaďáky (dokonce s velmi volnými technickými předpisy), ale něco takového se zatím prezentovalo jen staticky – a tak nějak rozpačitě. Evidentně tudy cesta nevede, čili se dál pokračuje v zajetých kolejích. Jenže ty jsou roky zabetonované a karty trvale rozdané. Norbert Kiss si dojede pro 6. titul mistra Evropy a otázka, kdo z německé dvojice Hahn – Lenz bude vicemistrem, už snad nikoho nezajímá. Celkový dojem ještě zhoršuje početně slabé startovní pole, které i letos čítá pouhých 13 účastníků. Většina z nich používá MAN TGS různého stáří a výkonnosti, 4 jezdci sází na Iveco S-Way a víceméně do počtu jsou 2 exempláře Scanie řady P. To do francouzského mistráku se přihlásilo těžko uvěřitelných 30 zájemců a přestože řada z nich bude jen paběrkovat, peloton je alespoň pestrý. Zastoupení v něm mají značky všech relevantních výrobců užitkových vozidel – MAN, Renault, DAF, Iveco, Volvo, Scania, Mercedes-Benz i americký Freightliner. Jak dlouho se to může udržet, těžko odhadovat. Optimismu příliš nenahrává osud britského šampionátu, který po několika solidních letech také spadl na úroveň 13členného startovního pole s dominujícím Ryanem Smithem.
Kudy ze začarovaného kruhu ven? Složitě řešitelné dilema. Závody tahačů jsou dnes výhradní záležitostí soukromníků, kteří si svůj koníček platí ze svého. A pokud sem tam někdo sežene nějakého sponzora, jde o lokální firmu vázanou na konkrétní trh, která zájem o prezentaci v zahraničí logicky nemá. Z tohoto hlediska není evropský kalendář poskládán zrovna šťastně. Většina podniků se koná v zemích, odkud žádní účastníci nepocházejí. Evropský šampionát je několik posledních let de facto mezinárodním mistrovstvím Německa, na německém území se přitom jede pouze jednou. Před definitivním skonem ho zachraňují 4 Britové, ale na britských ostrovech se nesvezou. Místo toho musejí cestovat do daleké Itálie, na Slovensko, do Česka a dalších zemí, kde se nenajde jediný pravidelný účastník. Na druhou stranu je pro promotéra obtížné hledat destinace, které by vůbec byly ochotny jeho seriál akceptovat. Není žádným tajemstvím, že majitelé okruhů zájmem zrovna nehýří. Dokonce ani tehdy, když má jejich krajan vítězství v podstatě jisté…
