Šternberský rychlík Petr Trnka se stal vicemistrem Evropy v závodech automobilů do vrchu a vyrovnal tak historicky nejlepší český výsledek v konečném hodnocení prestižní kategorie II. Dokáže jednou vystoupat až na vrchol?
Svůj talent dával najevo delší dobu – ať už za volantem malého monopostu Gloria nebo později dvoulitrového prototypu Ligier. Jenže proti třílitrovým raketám to nikdy na úplnou špičku stačit nemohlo a výsledky ve třídě zajímají málokoho. Nevyhnutelně musel přijít logický krok v podobě obstarání plně konkurenceschopné techniky. Do Šternberku se tak koncem roku 2020 přistěhovala osmiválcová Norma M20FC Mugen, s níž se Sébastien Petit stal v letech 2017 a 2018 mistrem Francie, a vzájemné seznamování mohlo začít. Již loňská premiérová sezona ukázala, že nové spojení bude fungovat. Letos se Petr Trnka zabydlel mezi evropskou elitou a pravidelně sbíral 2. místa za nepolapitelným Christianem Merlim. Titul vicemistra Evropy mu náleží plným právem. Jedinou otázkou zůstává, zda a kdy se dokáže hvězdnému Italovi postavit jako rovný rovnému. V odlescích stříbrné medaile totiž nelze přehlédnout, že na většině kopců byla jeho ztráta ne zrovna malá. Merli samozřejmě těží ze svých bohatých zkušeností, ale i špičkové Oselly FA30 Evo Judd v poslední tovární specifikaci. Na druhou stranu je mu 50 let a jeho výkonnost se dříve či později dostane do bodu zlomu. V tomto ohledu má ještě ani ne 30letý Trnka výhodu.
Druhým místem dorovnal své předchůdce, kteří se k podobnému úspěchu propracovali v minulosti. Vůbec prvním českým vicemistrem Evropy v kategorii závodních vozů se stal legendární Otakar Krámský, jenž s prototypem Osella PA20/S BMW v roce 2002 nestačil pouze na Franze Tschagera. O 10 let později se totéž povedlo Petru Vítkovi, když ho v konečném pořadí ME 2012 porazil jen multišampión Simone Faggioli. Ten triumfoval i v sezoně 2015, v níž se na 2. příčku prosadil Miloš Beneš. Podaří se Petru Trnkovi v dohledné době prolomit stříbrné maximum českých vrchařů? Vzhledem k převaze Italů se to zatím jeví jako nerozlousknutelný oříšek. Nicméně pokud má mít někdo aspoň teoretickou naději, pak je to právě Petr Trnka. Patrně se tak nestane příští rok, ale další nabyté zkušenosti ho jistě zase o kousek posunou. No a v roce 2024 by to třeba mohlo klapnout, dá-li Bůh a štěstí…
