Zdecimovaná těžká vozba se obtížně nadechuje do roku 2022

/
348 přečtení
7 minut čtení

Za týden se v italském Misanu roztočí kola letošního ročníku evropského šampionátu tahačů. Pouhých 15 jmen na celoroční soupisce dává tušit, že tyhle specifické závody rozhodně nečeká zářná sezona a zřejmě ani zářná budoucnost.

Pro toho, kdo scénu největších závodních vozidel sleduje podrobněji, to není žádné překvapení. Soupeření náklaďáků se do dnešní reality až úzkostlivě upnuté na zelenou ideologii prostě nehodí. Mohutné sloupy černého dýmu, stoupající z výfuků, jsou sice minulostí, ale to na podstatě mění jen málo. Od loňského roku všechny vozy musejí povinně spalovat bionaftu HVO, nicméně tahle úlitba nedokáže zastřít fakt, že obří dieselové agregáty působí na okruzích ekologicky uvědomělé Evropské unie jako pěst na oko. Není divu, že míra zapojení výrobců nákladních vozidel klesla téměř na nulu. Všechno tedy závisí na vůli (a ekonomické situaci) soukromníků. Nebýt vytrvalé snahy zkušeného německého promotéra ETRA, který stále ještě dokáže udržet alespoň jádro nutné pro přežití, zřejmě už by seriál ani neexistoval. Zatímco do prvního ročníku novodobého mistrovství Evropy se v roce 2006 přihlásilo 27 účastníků, loni jich bylo 17 a letos už jen 15.

Jen souhra smůly a nepředvídatelných okolností může zapříčinit, že Norbert Kiss nepoveze startovní číslo 1 i příští rok. (Foto: Révész Racing)

Jakkoliv tady jde spíš o show než o sport, problémem je kromě početně slabého pole také výkonnostní nevyrovnanost. I přes snahu zdramatizovat dění reverzními rošty je předem jasné, jak to dopadne. Nestane-li se zázrak, znovu vyhraje maďarský suverén Norbert Kiss. Za jeho zády se o další medaile podělí Němci Sascha Lenz a Jochen Hahn s jediným českým zástupcem Adamem Lackem. Rozdělení sil je bohužel pevně dané a hlavně léta stejné. Jedinou otázkou zůstává, kam se letos zařadí Francouz Téo Calvet, jenž se svými 21 roky na krku působí v téhle partě „starších a pokročilých“ jako nepatřičné zjevení. Pokud může někdo překvapit progresem, pak je to právě on.

K uchazečům o medailové příčky bude opět patřit Adam Lacko, jehož Freightliner pohání (co jiného než) MAN – na rozdíl od většiny ostatních však nikoliv v péči španělské firmy Piedrafita. (Foto: Buggyra ZM Racing)

Přes postupné uvolňování technických předpisů se závody tahačů nejen na úrovni ME stávají MAN Cupem. Ze zmíněných 15 přihlášených jich stroj této německé značky osedlá 7. Příčinu hledejme ve skutečnosti, že pouze MAN prodává závodní motory víceméně volně. Iveco si klade limitující podmínky a žádná další fabrika vhodné pohonné jednotky nenabízí. Cesta úpravy sériového motoru soukromým tunerem nevede ke kýženému cíli, jak v minulosti ukázaly pokusy s agregátem Mercedes. No a když už mám motor MAN, tak není nic logičtějšího než mít i kabinu MAN, jakkoliv motorem MAN dnes mohu osadit třeba Mercedes-Benz, Iveco, Renault nebo DAF. To do roku 2015 možné nebylo.

Kalendář ME tahačů 2022:

21.-22.5.             Misano (Itálie)

11.-12.6.             Hungaroring (Maďarsko)

2.-3.7.                  Slovakiaring (Slovensko)

16.-17.7.             Nürburgring (Německo)

3.-4.9.                  Most (Česko)

10.-11.9.             Zolder (Belgie)

24.-25.9.             Le Mans (Francie)

1.-2.10.               Jarama (Španělsko)

Napsat komentář

Předchozí článek

Český talent evropských okruhů představil horkou novinku do nové sezony

Další článek

2. díl Českého motorsportu je online

Nejnovější články

0 £0.00