Trnka ozdobil Ecce Homo stříbrem, Merli traťovým rekordem

//
806 přečtení
11 minut čtení

Velmi pěkná návštěva kolem 20 000 diváků viděla ve Šternberku galapředstavení fenomenálního Itala, skvělé umístění domácího jezdce i početné startovní pole. Navzdory tomu nešlo přehlédnout, že evropská špička proti předchozím letům poněkud prořídla.

A nebylo to jen tím, že chyběl 11násobný šampión starého kontinentu Simone Faggioli. Nepřijeli ani někteří další, kteří léta patřili k inventáři našeho největšího závodu do vrchu – například Italové Fausto Bormolini a Renzo Napione. Nedorazili ani původně přihlášení Španělé s rychlými prototypy BRC. Za daných okolností bylo předem jasné, kdo letošní Ecce Homo vyhraje. Christian Merli nenechal nikoho na pochybách o své převaze a suverénně obhájil loňské vítězství. Málokdo však čekal, že v situaci, kdy neměl rovnocenného soupeře, bude atakovat vlastní traťový rekord. A přece se tak ve 2. jízdě stalo. Merli vyšil čas 2:39,802 min a o 8 setin sekundy vylepšil hodnotu z minulého roku. Příčinu hledejme v novém motoru Judd, kterým před letošní evropskou sezonou osadil svoji Osellu FA30 Evo. Tím ještě umocnil svou sílu a zřejmě sebral chuť Faggiolimu zapojit se do přímého souboje. Oba italští velikáni si rozdělili pole působnosti, když Merli absolvuje mistrovství Evropy a Faggioli italský šampionát.

Při neúčasti Faggioliho nebylo o vítězi pochyb. Christian Merli splnil roli favorita a kráčí za obhajobou titulu mistra Evropy. (Foto: Titan Motorsport)

Za stávající situace se otevírala cesta na stupně vítězů hned pro dvojici českých rychlíků. Miloš Beneš ani Petr Trnka se ostatně medailovými ambicemi nijak netajili, leč pouze druhý jmenovaný dokázal své předsevzetí přetavit v realitu. Dvěma vyrovnanými jízdami si s přehledem dojel pro 2. místo, ale je potřeba férově dodat, že ztráta na Merliho přesáhla 9 sekund. A to je dost. Trnka má i vzhledem ke svému věku potenciál dalšího výkonnostního posunu, navíc bydlí přímo ve Šternberku a trať zná jako svoje boty. Jestli to ale někdy bude stačit na stlačení celkového času o 10 sekund, zůstává otázkou. Merlimu je sice 50 let, ale že by zpomaloval, se zatím nezdá. To Miloši Benešovi je ještě o pár let víc a na něj už šternberský drak stačí nejen ve Šternberku. Letos ho porazil ve Španělsku i v Portugalsku a před domácími fanoušky směřoval k témuž. Zjevně přemotivovaný Beneš ve snaze tenhle prestižní český duel překlopit na svoji stranu chyboval už v úvodní jízdě. Po relativně drobném kontaktu se svodidlem odstavil svoji Osellu na trati a do druhé jízdy už nenastoupil.

Dvojnásob domácí Petr Trnka nezůstal nic dlužen vysokým očekáváním, ale ztráta na vítěze je větší než malá. (Foto: Trnka Racing)

Bronzový stupínek se tak uvolnil pro překvapení závodu – málo známého Němce Alexandera Hina. Zklamán odjížděl francouzský multišampión Sébastien Petit, který určitě pomýšlel výš než na 6. místo. Mnohem lépe se totiž za volantem nového francouzského prototypu Nova NP01 prezentoval ve střední Evropě neznámý Španěl Joseba Iraola Lanzagorta, jemuž po 1. jízdě patřilo 3. místo. Tu druhou bohužel pro technickou závadu nedokončil. Už po sobotním tréninku balili fidlátka Rakušan Felix Pailler s brutální Lancií Delta Integrale i náš Dan Michl se siluetou Lotusu Elise, a tak vítězství v kategorii 1 tzv. uzavřených vozů celkem bezpečně kontroloval Karl Schagerl se svým supervýkonným Golfem. V absolutním pořadí mu patřilo 8. místo.

Nejrychlejší „auto se střechou“ přivezl do cíle na 8. místě Rakušan Karl Schagerl. (Foto: Schagerl Motorsport)

Ecce Homo s pořadovým číslem 41 patří minulosti, otazníky nad budoucností automobilových závodů do vrchu přetrvávají. Tato z českého pohledu historicky úspěšná disciplína stojí a padá s nadšenci, kteří v současné těžké době obtížně shánějí sponzory. Úzká špička sice dokáže servírovat skvělou podívanou, ale většina ostatních jede s letitými vozy, které jsou často vzájemně neporovnatelné. Zvláště v kategorii 1 se zřídka najdou 2 stroje, které by spolu mohly vyrovnaně soupeřit. V tomto ohledu koncept Performance factoru nesplnil očekávání. Sice může jet kdokoliv s čímkoliv, ale navýšení kvantity nutně nemusí znamenat výhru. Ukázalo se to i na Ecce Homo, kde řada obstarožních konstrukcí kvůli technické závadě nedojela do cíle a mnohdy zaneřádila trať olejem. To vedlo k četným přerušením a prostojům. Problémem zdaleka nejen ve Šternberku je kvalita asfaltového povrchu. Některá místa volají po renovaci stále hlasitěji, ale málokterý pořadatel se dnes pustí do finančně nákladné opravy veřejné silnice, nad jejímž využíváním po zbytek roku nemá kontrolu. FIA původně hrozila hříšníkům vyloučením z ME, ale poté co horko těžko skládá kalendář, tenhle tlak evidentně vzdává a začíná hledat cestičky, jak stále rychlejší závodní speciály zpomalit. Pokud nedojde k průtahům, už od příštího roku by měl být zaveden Performance factor i do kategorie 2. Při té příležitosti dojde k úpravě technických předpisů a zpomalení se stane realitou. Letošní čas Merliho je tak možná na dlouhou dobu posledním rekordním zápisem.

Ecce Homo 2022 ve výsledcích: 1. Christian Merli (Itálie/Osella FA30 Evo Judd), 2. Petr Trnka (Česko/Norma M20FC Mugen), 3. Alexander Hin (Německo/Osella PA30 Zytek), 4. Robin Faustini (Švýcarsko/Osella FA30 Zytek), 5. Petr Vítek (Česko/Osella PA30 Judd), 6. Sébastien Petit (Francie/Nova NP01-2 Honda Turbo), 7. Joel Burgermeister (Švýcarsko/Tatuus F4-T014 Abarth), 8. Karl Schagerl (Rakousko/Volkswagen Golf Rallye TFSI), 9. Liridon Kalenderi (Kosovo/Mitsubishi Lancer Evo 9), 10. Laszlo Szasz (Chorvatsko/Reynard 01L Zytek).

Napsat komentář

Předchozí článek

Češi jsou vicemistry světa na dlouhé ploché dráze

Další článek

3. díl Českého motorsportu je online

Nejnovější články

V polovině hotovo?

Mistrovství světa silničních motocyklů vycházejících ze sériové produkce uzavřelo o víkendu na mosteckém autodromu první poločas.

Český ústup ze slávy

Automobilové závody do vrchu bývaly téměř jistou zásobárnou evropských medailí pro české jezdce. Tentokrát vše nasvědčuje

0 £0.00