Továrna na adrenalin slaví 35 let, ale ve smrtelné křeči

/
394 přečtení
8 minut čtení

Právě před 35 lety byl na okraji města Brna a obce Ostrovačice otevřen Automotodrom Brno – toho času nejmodernější závodní okruh nejen ve východní Evropě. Dnes pomalu chátrá a vše nasvědčuje tomu, že za pár let ustoupí novému sídlišti.

Byla to tehdy velká událost nejen pro všechny příznivce motorismu. Starý okruh vytyčený na veřejných komunikacích v okrajových částech Brna už přestával vyhovovat požadavkům na bezpečnost, a tak bylo stále jasnější, že má-li tradice automobilových a motocyklových závodů pokračovat, musí se vybudovat speciální závodiště. Stavět se začalo v roce 1985 na členitém území Podkomorských lesů poblíž osady Kývalka a v červnu 1987 bylo definitivně hotovo. O víkendu 18. – 19. července se zde jely první zkušební závody aut i motorek a ještě téhož roku se uskutečnily dva vrcholné globální podniky – 16. srpna mistrovství světa cestovních vozů a o týden později Velká cena ČSSR silničních motocyklů. V pozdějších letech hostovala v Brně i řada dalších významných seriálů, ale pevné postavení si vytvořil především světový šampionát silničních motorek.

Posledním velkým podnikem na Masarykově okruhu byla motocyklová Grand Prix ČR 2020, která se musela odehrát před prázdnými tribunami. Jak symbolické… (Foto: Automotodrom Brno)

Při pohledu na dnešní kalendář akcí je zřejmé, že odhodlání mnoha dobrovolníků, kteří v nelehkých podmínkách 80. let minulého století investovali do Automotodromu Brno spoustu času i umu, přišlo vniveč. Je třeba také dodat, že areálu musely ustoupit stovky hektarů lesa, neboť na rozdíl od podobného zařízení v Mostě budovaného na výsypce hnědouhelného dolu se stavělo v téměř panenské přírodě. O to smutněji působí vývoj posledních let, který směřuje k neslavnému konci kdysi slavného závodního okruhu. Jakkoliv by to jeho současný majitel před veřejností rád utajil, skutečností zůstává, že podal žádost o změnu územního plánu. Minimálně na brněnském magistrátu zatím narazil, ale to se může brzy změnit. Za několik málo měsíců začne nové volební období a v něm se téma změny územního plánu města Brna znovu dostane na přetřes.

Mistrovství světa cestovních vozů se na automotodromu v Brně jelo poprvé 16. srpna 1987, naposledy 19. června 2011. (Foto: archiv)

Šance, že by Masarykův okruh zůstal zachován pro účely, k nimž byl stvořen, není velká. Bohužel po roce 1990 se původně svazarmovský majetek chaoticky „rozkutálel“ přes různé pofiderní spolky k soukromníkům, kteří na něj dosáhli za podivných okolností a velmi levně. Přitom právě tyto areály měly zůstat v majetku měst a obcí, případně sportovních klubů. Mimo dalších pozitiv by to přineslo snadnější čerpání veřejných prostředků na často přemrštěné zalistovací poplatky promotérům. Ostatně až na výjimky typu rakouského Red Bull Ringu závodní okruhy v zahraničí nemají soukromé vlastníky. Například majitelem německého Sachsenringu je ADAC Sachsen, britský Silverstone patří klubu závodních jezdců BRDC (British Racing Drivers’ Club), italský chrám rychlosti v Monze vlastní města Milano a Monza, většinu španělských tratí spravují tzv. comunidades autónomas – tedy vyšší samosprávné celky podobné našim krajům.

Historicky nejvýznamnější automobilový závod v Česku se jednou podařilo uspořádat komunistickým svazarmovcům – 10. července 1988 hostil brněnský okruh vytrvalostní mistrovství světa sportovních vozů. (Foto: LAT Images)

Chyby minulosti se však už napravit nepodaří. Teoreticky by sice bylo možné použít vyvlastňovací zákon č. 184/2006 Sb., ale na to si žádná politická reprezentace netroufne. A tak lze jen přihlížet postupnému úpadku jednoho z nejtradičnějších evropských okruhů, který bez stále potřebnějších investic dříve či později doslouží. Nejen v Brně a okolí je veřejným tajemstvím, že na jeho troskách vyroste sídliště pro tisíce lidí, z nichž většina bude mluvit rusky. Škoda, protože nic podobného u nás už nikdy nikde nevznikne… Příklady zkrachovalého finského Kymiringu nebo marného pokusu o motoristický areál u maďarského města Hajdúnánás ukazují, že zprovoznit nový závodní okruh v Evropské unii je podobně beznadějné jako realizovat výstavbu jaderné elektrárny.

Napsat komentář

Předchozí článek

Svátek (nejen) motorkářů: superbiky se valí do Mostu!

Další článek

Čeští plošináři se v dánském Vojensu neztratili

Nejnovější články

0 £0.00