Český ústup ze slávy

/
2.8K přečtení
3 minut čtení

Automobilové závody do vrchu bývaly téměř jistou zásobárnou evropských medailí pro české jezdce. Tentokrát vše nasvědčuje tomu, že se s touto tradicí budeme muset alespoň dočasně rozloučit.

Letošní vrchařské mistrovství Evropy udělalo tečku za prvním poločasem v německém Bad Liebensteinu a pohled do tabulky průběžného pořadí napovídá, že Češi jsou od čelních pozic dost vzdáleni. Medailista z let 2022 i 2023 Petr Trnka figuruje v prestižní kategorii 2 (tzv. závodní vozy) až na 7. pozici. Výrazný podíl na tom mají z technických důvodů vynechané závody ve Španělsku a Portugalsku, ale ani bez těchto absencí by to na úplnou špičku nestačilo. Změna technických předpisů vzala vítr z plachet atmosférickým motorům. FIA srazila jejich otáčky na maximálně 9500 za minutu, což mnohým z nich ubralo výkon. Tím se poměr sil překlopil na stranu turbomotorů, pro něž tato hodnota není limitující. Pocítil to i fenomenální multišampión Christian Merli, jehož někdejší suverenita je ta tam. Nad evropskými kopci vychází nová hvězda – 33letý francouzský rutinér Geoffrey Schatz. Jeho nedávno pořízený speciál Nova NP01-2C s motorem Honda Turbo od francouzského ladiče Emap Motors platí za měřítko pro všechny ostatní. Éra prototypů Norma M20FC, Osella PA30 (resp. FA30), o monopostech Lola či Reynard někdejší formule 3000/Nippon ani nemluvě, se definitivně uzavírá. Současně míří do propadliště dějin hlučné vysokootáčkové osmiválce Cosworth, Judd, Mugen nebo Zytek. Budoucnost patří novým karbonovým šasi s centrálně umístěnou sedačkou a čtyřválcovým turbomotorům o objemu kolem 1,75 litru. K francouzské Nově brzy přibude podobně koncipovaná italská Osella PA31 a v tomto duchu hodlá přezbrojit i Petr Trnka. Snad se to povede už pro sezonu 2025…

Nova NP01-2C je dnes etalonem úspěchu. Kromě čtyřnásobného mistra Francie Geoffreyho Schatze ji sedlají například rychlý Španěl Joseba Iraola Lanzagorta nebo italský nestor evropských kopců Fausto Bormolini. (Foto: archiv Geoffreyho Schatze)

Bohužel s vývojem techniky nedrží krok sportovní předpisy, které stále vycházejí z 20 let starého dělení vozů na monoposty E2-SS (single seaters) a prototypy E2-SC (sports cars). V době, kdy obě specifikace mají zakrytovaná kola a sedačku v podélné ose, to postrádá smysl, protože mezi nimi neexistuje téměř žádný rozdíl. FIA původně slíbila klasifikaci podle hodnoty Pf (Performance factor) podobně, jak tomu je od sezony 2021 v kategorii 1, jenže její zavedení v tichosti odsunula. Zda se nového systému bodování dočkáme příští rok, později nebo nikdy, není v tuto chvíli úplně jasné. Zkušenosti z kategorie uzavřených (dříve cestovních) vozů ukazují, že toto řešení má k ideálu daleko. Sportovní hodnota šampionátu se nijak nezvýšila, zato hodnocení se stalo méně přehledným a poněkud těžkopádným. Rozmělnění do 5 skupin má za následek taktizování, kdy více než jezdecký um rozhoduje schopnost naladit „správnou“ hodnotu Pf. V tom byl letos nejšikovnější Ital Antonino Migliuolo závodící pod pseudonymem O´play a vše nasvědčuje tomu, že o titul mistra Evropy ho může připravit jen technická závada jeho Mitsubishi Lancer Evo 9. Nejlepší z Čechů Pavel Kotek se zatím krčí na 19. místě.

Napsat komentář

Předchozí článek

Tomáš Enge SIM Racing vítězí v prestižním globálním šampionátu

Další článek

Italský stroj poslední šancí pro českého jezdce?

Nejnovější články

0 £0.00