Býval to jeden z highlightů motoristické sportovní sezony v Česku. Závody nákladních aut sice v principu naplňují definici slova paradox, ale o zajímavou show se postarat dokázaly. To všechno nenávratně odnesl čas.
Mostecká Czech Truck Prix se letos chlubila 31. ročníkem a její organizátoři se často zaštiťovali tradicí, ale v dnešní uspěchané době nemá tradice větší váhu než loňský sníh. Lidi hledají buď kvalitní sport, nebo kvalitní show. Když se náhodou obojí sejde, tím lépe. Skutečnost je bohužel taková, že evropský šampionát tahačů může na svá nejlepší léta jen vzpomínat. Postupně upadl do stavu hibernace a nebýt snahy německého promotéra ETRA, zřejmě už by měl za sebou klinickou smrt. Soukromé týmy (v drtivé většině německé) nemohou zajistit z 90. let známé „haló kolem“ a samotné dění na trati je k uzoufání nudné. Zejména na úzkém mosteckém okruhu, kde předjíždět dokáže jen maďarský fenomén Norbert Kiss nacházející se v úplně jiné jezdecké dimenzi než všichni ostatní… Všeobecný úpadek potvrzuje rok od roku menší počet přihlášených. Zatímco do sezony 2006 vstoupilo 27 stálých účastníků, letos jich je 13. Že mezi nimi nebude žádný Čech, bylo zřejmé nejpozději na začátku října loňského roku. Jednorázová mostecká exhibice Adama Lacka s Calvetovým Freightlinerem narychlo přivezeným z Francie se opakovat nebude, ani kdyby se Czech Truck Prix dočkala pořadového čísla 32.
Nepomohlo ani spojení s NASCAR Whelen Euroseries, k jejímž pravidelným účastníkům (dokonce v obou divizích) patří Martin Doubek z Litomyšle. Tato evropská odnož slavného amerického NASCARu je však pouhou atrapou své značky a větší popularitě se těší snad jen na britských ostrovech. V kontinentální Evropě nedokázala příliš zaujmout zejména proto, že auta zdejší specifikace rychlostí rozhodně neoplývají. Jakkoliv dramaticky vypadají a znějí, dosahované časy jsou pomalejší než u cestovních vozů TCR, což zjevně nevyváží ani leckdy spektakulární poletování plastových kapotáží po četných karambolech. A tak se mostecký barometr zastavil na 31 200 návštěvnících v součtu celého víkendu. Ještě před 5 lety bylo tohle číslo více než dvojnásobné – bez EuroNASCARu, ale s poloviční cenou vstupného.
Jak dál? Tuhle otázku by si měli položit především ambiciózní mostečtí pořadatelé. Je evidentní, že potenciál jejich tradiční akce se definitivně vyčerpal. Je pravděpodobné, že pro zajímavý podnik v disciplíně automobilových závodů na okruzích existuje místo na trhu. Vyžaduje to však určitou míru odvahy, otevření se novým nápadům a samozřejmě iniciativu na diplomatickém poli. Otázkou zůstává, zda pro rok 2024 už na to není pozdě.
