Závody náklaďáků sice procházejí krizí v terénu i na okruzích, ale Češi je historicky sledují. Dokonce jim přisuzují větší význam, než jaký ve skutečnosti mají. Dakar 2025 poskytne další z řady důkazů.
Prvenství mezi kamiony bude obhajovat posádka Martina Macíka, ale do boje o přední příčky chtějí zasáhnout i jiní. Nejvyšší ambice neskrývá Aleš Loprais, u něhož doslova nezůstal kámen na kameni. V jeho posádce se navigátorské role nově ujme David Křípal, na místo palubního mechanika usedne Bernard der Kinderen, ale především dochází k zásadní změně techniky. Dakarský harcovník z Frenštátu pod Radhoštěm dělá tlustou čáru za minulostí a po mnoha letech s tatrováckými podvozky přechází na žebřinový rám s tuhými nápravami. K dispozici bude mít Iveco Powerstar T5.1 od kamionového vítěze Dakaru z let 2012 a 2016 Gerarda de Rooye. „Dostali jsme zajímavou nabídku, která se nedala odmítnout,“ zdůvodnil Aleš Loprais zvolenou variantu. Nejde o velké překvapení. Mnoho jiných smysluplných alternativ nebylo, pokud chce pomýšlet na vítězství. A nic menšího jeho cílem není, neboť během téměř 20leté kariéry posbíral snad všechna místa s výjimkou prvního. Nadcházející ročník může nabídnout jednu z posledních reálných šancí na zlato. Aleš Loprais oslaví v Saudské Arábii už 45. narozeniny a na startu budou potřetí chybět tovární Kamazy. Opět se tak rozhodne mezi českými a nizozemskými posádkami. Při tom všichni tak nějak tuší, že absence za normálních okolností neporazitelné ruské „sborné“ nebude trvat věčně.
Není pochyb o tom, že koncepce Powerstaru je v současnosti zaručeným receptem na dakarský úspěch. Ostatně proto jich je tolik, že se kategorii kamionů někdy přezdívá Iveco Cup. Jejich stavbou se profesionálně zabývá nejen MM Technology ve středočeských Sedlčanech, ale také Team de Rooy v Son en Breugel u Eindhovenu. Aleš Loprais vsadil z pochopitelných důvodů na Nizozemce, kteří mají dlouholeté zkušenosti a určitou tovární podporu. Řadový šestiválec Iveco Cursor 13 o objemu 12,88 litru dokáže vygenerovat přes 1000 koní a maximum točivého momentu přesahuje 5000 Nm. Jeho tuning provádí přímo vývojové centrum FPT Industrial ve švýcarském Arbonu, kde se připravují i závodní motory pro okruhové tahače Jochena Hahna a dalších. Agregát Iveco používal v posledních letech i sám Loprais, jednalo se však o starší evoluci laděnou na Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně. Úplně do neznáma tedy v tomto směru nejde, přesto se chce s novou technikou důkladně seznámit. Za tímto účelem plánuje start na říjnové Rallye du Maroc, která tentokrát poslouží jako poslední ostrý test před Dakarem.
Novinkou v bivaku frenštátského týmu nebude jen nový soutěžní kamion, ale zřejmě i dvojice historických Tater. Záleží na tom, zda se najdou zájemci o dobrodružství zvané Dakar Classic. Pokud ano, mohou si pronajmout jeden z vozů, které proslavily Alešova strýce Karla Lopraise. Připraveny jsou Tatra 815 290R75 16.300 4×4.1 (tzv. Hasičák), která dovezla Lopraisovu posádku k vítězství v letech 1994 i 1995, a Tatra 815-2 ZER55 16.400 4×4.1 (přezdívaná Puma), s níž nedávno zesnulý Monsieur Dakar triumfoval v letech 1998, 1999 a 2001. Zda jde o čistě komerční projekt nebo o předzvěst budoucí kooperace se společností Tatra Trucks, zůstává otázkou. „Licitovali jsme s automobilkou Tatra, kde je naše spolupráce otevřená,“ zaznělo neurčitě z úst Aleše Lopraise.
