Rallye Dakar má za sebou 3. ročník v Saudské Arábii, 44. celkově. Její význam dále posílilo zařazení do mistrovství světa v rally-raidech pod patronací FIA i FIM. Medailových pozic českých zástupců jsme se opět nedočkali, byť letos byly šance větší než jindy.
V dobách, kdy svět byl ještě v pořádku, se závodilo v autech a na motorkách. Letos už pořadatelé rozdali 7 sad beduínských sošek – 3,5krát víc než v roce 1996. Možná není daleko doba, kdy se medaile budou rozesílat poštou proti zaplacenému startovnému. To by v tom byl čert, aby se z téhle inflace neurodila nějaká česká. No, neurodila… Přitom s výjimkou hlavních soutěží aut a motorek konkurence prořídla nejen početně, ale i kvalitativně. Ze startovního pole quadů se vytratila většina rychlých Jihoameričanů a do cíle nedojelo ani 10 čtyřkolek. Mezi kamiony chyběly tovární MAZy, kterým stopku vystavily sankce Evropské unie vůči Lukašenkovu režimu. Ani to českým barvám k beduínům nepomohlo.
Loni se namlsal vyrovnáním českého maxima v podobě 10. místa, tentokrát mířil podle hesla „s jídlem roste chuť“ ještě výše. Jenže Martinu Michkovi se letošní Dakar vůbec nepovedl. Hned na začátku ztratil blouděním a začínal zezadu. V nesmírně vyrovnaném pelotonu špičkových motorkářů je stahování ztráty mimořádně obtížné. Sice se mu to částečně dařilo, ale pak se přiřadily technické problémy a naděje na výsledek adekvátní jeho ambicím rychle vzaly za své. Nakonec ještě zničil kolo a nebyl daleko od definitivního odstoupení. Michek je bez debat naší motocyklovou jedničkou v cross-country soutěžích, ale absolutní špička netovárních jezdců má výkonnost ještě o něco lepší. V tomto směru každoročně nastavuje zrcadlo rychlý Slovák Štefan Svitko – loni osmý, letos dvanáctý. Pozitivní dojem zanechal nenápadný Jan Brabec, jenž ve skromném rodinném týmu Strojrent Racing doplul až nečekaně vysoko a po problémech Michka se stal nejlépe umístěným Čechem. Milan Engel se pustil do dobrodružství v bezasistenční klasifikaci Original by Motul, kterou chtěl vyhrát. Zřejmě by se to nepovedlo, ani kdyby na trati nepomáhal týmovému kolegovi Michkovi. Velmi těsnou bitvu motocyklových gigantů po dvouleté nadvládě Hondy urvala na svou stranu KTM, byť tentokrát v přestrojení za španělský GasGas. Ten je stejně jako Husqvarna jen přebrandovaným rakouským strojem. Druhý Chilan Quintanilla zaostal za vítězem o pouhé 3,5 minuty, třetí Walkner o necelých 7 minut. Tak našlapaná je jednostopá špička a vyhrát může 20 jezdců…
Velmi tvrdý chlebíček v automobilové části Dakaru znovu okusil Martin Prokop. Šestým místem z roku 2019 sám sebe vystavil tlaku, ale musíme se podívat realitě do očí. Za normálních okolností je cokoliv v nejlepší desítce úspěchem. Jako jediný ryze soukromý tým dokázali v Jihlavě postavit siluetu podle nového technického reglementu T1+, což bylo možná příčinou poněkud vyšších očekávání. Auto samotné fungovalo až do osudné destrukce převodovky docela dobře, pětilitrový osmiválec z Fordu Mustang už trochu nestíhal. Řešením má být turbomotor, na jehož zástavbě se brzy začne pracovat. Jenže ani to zřejmě nebude stačit, pokud zakoření nově vytvořená třída T1.U. První vlaštovku letos ukázalo Audi. Jakkoliv jde o pomatené řešení, kdy elektromotory zásobuje zážehový agregát 2,0 TFSI z někdejšího Audi RS5 DTM jakožto generátor elektrického proudu, je naprosto jasné, že po vychytání dětských nemocí tohle monstrum nebude mít konkurenci. Bohužel ve svaté válce proti konvenčním motorům se jaksi zapomíná na to, že tato úlitba ekologii ve skutečnosti žádným elektromobilem není. Jde o samoúčelné technologické cvičení, které akorát žene náklady do nebeských výšin. To si opravdu nemůže dovolit nikdo jiný než tovární tým silné automobilky. Bylo by dobré mít na paměti, že ani letos velmi rychlé Toyoty nejsou dílem přímé angažovanosti japonského výrobce. Vítězná Toyota GR DKR Hilux, poháněná novým 3,5litrovým šestiválcem twin-turbo z Land Cruiseru 300 GR Sport, vzniká v režii jihoafrického importéra s určitou tovární podporou. Toyota Hilux Overdrive je pak víceméně soukromou iniciativou belgického týmu, v jehož čele stojí bývalý rallyový navigátor Jean-Marc Fortin. Tady slouží ještě původní pětilitrový osmiválec z Lexusu RC F, který pomalu vyklízí pozice stejně jako Prokopův podobně koncipovaný Ford či Chevrolet v jihoafrických buginách Century. Opravdu si někdo myslí, že ti všichni budou mít trvalou chuť dělat ze sebe křoví, aby mohly vyhrávat elektromobily s výfukem?
Ve zdecimovaném pelotonu čtyřkolek měl reálné šance na medailové umístění Tomáš Kubiena, ale odstoupil hned na začátku soutěže. Naproti tomu Zdeněk Tůma dojel až do cíle, což stačilo na 4. místo, které je jeho dosavadním výsledkovým maximem na Dakaru. Mezi kamiony bylo naším nejžhavějším želízkem v ohni žluté Iveco Martina Macíka, jenž ve skrytu duše doufal v bednu. Jenže od začátku se jeho časy jen tak tak vměstnávaly do nejlepší desítky a když se později přidaly drobné technické problémy, bylo po naději i na první pětku – natož na stupně vítězů. Překvapivě větší rychlost ukázala posádka Aleše Lopraise, přestože ani ona s armádou Kamazů reálně soupeřit nemůže. Rusové opět potvrdili, že se po všech stránkách nacházejí úplně jinde než všichni ostatní. Jejich nové speciály na bázi modelu 65952 poslední generace K5 s kabinou od Mercedesu jsou ještě rychlejší a spolehlivější než dosavadní verze 43509 v původním ruském designu. Nedá se nic dělat, za běžných okolností na stupních vítězů není místo. Statečný Lopraisův boj s větrnými mlýny, který nakonec nebyl korunován úspěchem, přesto zaslouží uznání a ocenění. Škoda, že to podobně nevidí kopřivnická Tatra. Ta léta sponzoruje sestavu, která nedokáže postavit auto schopné absolvovat trasu v závodním tempu bez fatálních technických selhání, plus několik dalších turistů. A tak jediný tým, mající tatrováckou techniku na boj o příčky hned za Kamazy, je nucen kamuflovat ji značkou firmy, která nákladní vozy už téměř 20 let nevyrábí. Praga V4S DKR je pouze marketingovým označením Tatry Jamal ukryté za kapotu vzdáleně připomínající „vejtřasku“.
Úvodní podnik společného šampionátu obou motoristických federací je tedy minulostí, ale řada účastníků nechává techniku na Blízkém východě. Už 5. března startuje v sousedních Spojených arabských emirátech 2. díl MS v rally-raidech – Abu Dhabi Desert Challenge. Dá se očekávat, že pod zkušenou promotérskou taktovkou francouzské společnosti A.S.O. se nový seriál úspěšně etabluje, nicméně pravdou zůstává, že se odehrává v problematických destinacích. Ostatně i nad právě skončeným Dakarem se vznášela nejistota pramenící z teroristických hrozeb. Arabský svět zkrátka není a nikdy nebude to nejbezpečnější místo na světě… Aby potíží nebylo málo, do chaosu se propadá Kazachstán, který by měl koncem dubna hostit 3. část světového šampionátu. Jedinou relativně klidnou zastávkou tak bude červnová Rally Andalucía ve Španělsku. Ani Maroko, kde má v říjnu premiérový ročník globálního cross-country seriálu vyvrcholit, totiž nelze označit za úplně bezpečnou zemi. Uvidíme, kdo z našich se čerstvě zrozeného MS bude účastnit. Zatím se přihlásili pouze Martin Michek v jedné stopě a dva Martinové (Macík a Šoltys) v kamionech Big Shock Racing Teamu.
Z výsledků 44. Rallye Dakar
Motorky: 1. Sam Sunderland (GB/GasGas RC 450F Rally), 2. Pablo Quintanilla (CHL/Honda CRF 450 Rally), 3. Matthias Walkner (A/KTM 450 Rally Factory),… 23. Jan Brabec (CZ/KTM 450 Rally Replica),… 30. (2. v Original by Motul) Milan Engel (CZ/KTM 450 Rally Replica),… 36. Martin Michek (CZ/KTM 450 Rally Replica), Čtyřkolky: 1. Alexandre Giroud (F/Yamaha YFZ 700R),… 4. Zdeněk Tůma (CZ/ Yamaha YFZ 700R), Auta: 1. Nasser Al-Attiyah/Matthieu Baumel (QAT,AND/Toyota GR DKR Hilux), 2. Sébastien Loeb/Fabian Lurquin (F,B/Prodrive Hunter BRX), 3. Yazeed Al Rajhi/Michael Orr (SAU,GB/Toyota Hilux Overdrive),… 24. Miroslav Zapletal/Marek Sýkora (CZ,SK/Ford F-150 Evo), 25. Martin Prokop/Viktor Chytka (CZ/Ford Raptor RS Cross Country), Náklaďáky: 1. Dmitrij Sotnikov/Ruslan Achmadějev/Ilgiz Achmetzianov (RUS/Kamaz 435091),… 7. Martin Macík/František Tomášek/David Švanda (CZ/Iveco Powerstar),… 21. Aleš Loprais/Petr Pokora/Jaroslav Valtr (CZ/Praga V4S DKR).
