Ještě před několika měsíci to nevypadalo dobře s okruhem brněnským, nyní čelí vážným problémům ten mostecký. Dnešní hyperkorektní doba v kombinaci s privatizačními neřády 90. let si vybírá svou daň.
Krajský soud v Ústí nad Labem uznal žalobu jednoho z obyvatel mostecké části Souš a nařídil Autodromu Most, že jej nesmí obtěžovat hlukem nad přiměřenou míru. To je jistě v pořádku, ale problematickou se stává definice oné přiměřené míry. Hluk na pozemku stěžovatele podle rozsudku nesmí překročit ve všední dny 55 dB, v neděli a o svátcích potom 50 dB. Respektujeme rozhodnutí nezávislé soudní instance, byť se nemůžeme zbavit dojmu, že se neopírá o rozumnou proporcionalitu. Například pro hluk z běžných silnic platí denní limit 60 dB, pro starou hlukovou zátěž dokonce 70 dB. Mostecký okruh vznikal na přelomu 70. a 80. let v místě vytěženého hnědouhelného dolu. Když byl v roce 1983 otevřen, v okolí se kromě měsíční krajiny nacházelo pár baráků původní zástavby, které nějakým zázrakem unikly demolici. Teprve mnohem později se tam rozjela výstavba rodinných domů. U soudného člověka by se předpokládalo, že pokud se rozhodne pro místo v těsné blízkosti závodního okruhu, automaticky počítá s jistým akustickým diskomfortem. Tento předpoklad se u stěžovatele, který se pár desítek metrů od autodromu usídlil v polovině 90. let, evidentně minul účinkem.
Máslo na hlavě mají nejen nezodpovědní majitelé nově postavených domů, kteří si v této lokalitě pořídili levné pozemky, ale také samotné město Most. Přes veškerá upozornění hygieniků tam povolilo bytovou výstavbu, ač původně celé území mělo sloužit jen jako zahrádkářská kolonie. Rozum zůstal stranou (o jiných motivacích raději spekulovat nebudeme) a výsledkem je stav, který nemá racionální východisko. Aby se to zamotalo ještě víc, do hry vstoupily neprůhledné majetkové transfery na začátku divokých 90. let. Původně svazarmovský majetek se přes různé pofiderní spolky či nastrčená občanská sdružení rozkutálel k soukromým majitelům, kteří ho začali využívat na byznysové bázi. Právě nešťastná kauza hluku z mosteckého autodromu ukazuje, jak problematické je soukromé vlastnictví závodních okruhů. Ve světě proto bývá spíše výjimečné. Většina zařízení tohoto typu má podobně jako jiná sportoviště či kulturní instituce veřejnoprávního vlastníka – ať už jsou to města, vyšší územně správní celky nebo třeba autokluby. To platí nejen pro východoněmecký Sachsenring, který Krajský soud v Ústí nad Labem vzal jako etalon, ale také pro nejvýznamnější okruhy v Itálii, Španělsku i jinde. Tak lze nejlépe balancovat protichůdné zájmy provozovatelů na jedné straně a obyvatel žijících v okolí na druhé straně, protože veřejnoprávní subjekt nemusí maximalizovat zisk za všech okolností.
Co se tedy konkrétně pro Autodrom Most mění? Především bude muset citelně zredukovat využití závodní dráhy. Limit 50 dB nelze splnit prakticky žádným způsobem, takže o víkendech a o svátcích musí zavřít. Jak se dokáže popasovat s limitem 55 dB, se teprve uvidí. Rozsudek je pravomocný a ani případné dovolání nemá odkladný účinek. Je tedy nutné řídit se jím okamžitě po doručení, jinak hrozí exekuční vymáhání. Drakonických limitů naštěstí zůstaly ušetřeny alespoň závody, i když se konají o víkendu. V každém případě je jisté jedno: až do této fáze se to dostat nemělo. Aktuální majitelé během 10 let proměnili původně chátrající areál v moderní okruh evropského formátu, který disponuje druhými nejvyššími certifikacemi FIA i FIM. Jenže nezvládli komunikaci s okolím a zbytečně si proti sobě popudili řadu komunálních politiků i běžných občanů Mostu – a to nejen těch hlukem dotčených. Tisková zpráva zdůrazňující „preferenci otevřené komunikace a nalezení kompromisu, který by umožnil další provoz autodromu při zachování dobrých sousedských vztahů“ působí v tomto kontextu dost naivně. Obáváme se, že na to už je vzhledem k intenzitě vzedmutých emocí příliš pozdě. Ke škodě Autodromu Most i motoristických nadšenců nejen z Česka…
