Saudskoarabské otazníky: kam kráčíš, Dakare?

/
865 přečtení
8 minut čtení

Dakar s pořadovým číslem 47, pošesté konaný v Saudské Arábii, dorazil do cíle. Přestože nabídl zajímavé sportovní zápolení, zanechal za sebou řadu otazníků. Češi se neztratili, ale pomineme-li churavějící subkategorii kamionů, mezi nejlepší se tentokrát neprosadili.

V jedné stopě si to podle očekávání rozdali tovární jezdci KTM a Hondy. Především díky skvělé fazoně Daniela Sanderse poněkud překvapivě uspěla rakouská firma, která aktuálně prochází velmi složitým obdobím restrukturalizace pod nucenou správou. Nejžhavější české želízko v ohni vychladlo už před poločasem. Martinu Michkovi se přetrhl řetěz a tato relativně banální závada ho vyřadila z boje. Vážné problémy měli i další členové ambiciózního týmu Orion – MRG. Martin Prokeš odstoupil se zadřeným motorem, ale s velkou časovou penalizací mohl jet dál, protože na rozdíl od Michka nepatří mezi elitní piloty RallyGP, jimž je pokračování po odstoupení zapovězeno. Namále měl také Milan Engel. Na trati dlouho opravoval a jen díky své nadstandardní mechanické zručnosti dotáhl motorku do cíle etapy sice se ztrátou, ale bez penalizace. Jen šéf týmu Ervín Krajčovič ví, zda to byla pouhá souhra náhod, nebo se někde něco podcenilo. Dvojnásobná škoda je to zejména pro Martina Michka, jelikož čas hraje proti němu. Za pár dnů mu bude 37 let, a to už není zrovna juniorský věk. Bohužel v motocyklovém sportu běží čas rychleji než v automobilovém, navíc letos byla velmi reálná šance na historicky nejlepší výsledek. Elita notně prořídla, když s plným nasazením do toho šla jedině Honda. KTM omezila sestavu na 3 tovární speciály, kvůli ekonomickým potížím mateřské společnosti Pierer Mobility AG další koncernové značky GasGas a Husqvarna absentovaly úplně. No a když odstoupili dva ze tří členů stále se zlepšujícího indického továrního týmu Hero, zbylo v první desítce dost místa pro ostatní. Cosi napovídá 8. příčka teprve 19letého španělského mladíka Edgara Caneta – nejlepšího mezi „neprioritními“ jezdci. Takhle vysoko v konečném pořadí vítěz Rally2 ještě nebyl. A tak se nejúspěšnější českou sestavou nečekaně stal nový tým Cajdašrot, v jehož barvách se sešli exmistr republiky v motokrosu Dušan Drdaj a zkušený endurák Jaromír Romančík. Prvně jmenovaný suverénně úřadoval v nejlepší dvacítce a nakonec skončil sedmnáctý, druhý se statečně držel dakarské legendy Milana Engela a v bezasistenční klasifikaci Original by Motul si dojel pro bronz.

Dušan Drdaj absolvoval teprve svůj druhý Dakar, ale po odstoupení Martina Michka se stal nejlepším českým motorkářem. V 27 letech je na vrcholu kariéry a má všechny předpoklady pro další zlepšování. (Foto: Cajdašrot Dakar Team)

Automobilovou sekci ozdobil úchvatný duel o vítězství mezi dvěma kohouty ve výběhu původně trochu podceňované Toyoty – domácím Yazeedem Al-Rajhim a Jihoafričanem Henkem Lateganem. V konkurenci zahuštěné nově příchozími velkými hráči se opět pokoušel prosadit Martin Prokop a opět patřil k nejlepším soukromníkům, jenže se mu nevyhnuly technické problémy. Jihlavský jezdec trochu ztratil nervy, když z časové ztráty obvinil Aleše Lopraise a nepřímo i Martina Macíka. Pravda je však taková, že za výsledek neodpovídající předstartovním ambicím nemůže Loprais ani kdokoliv jiný. Za to může pouze sám Martin Prokop lpěním na vlastním projektu, s nímž je nepochybně úspěšný, ale tváří v tvář polotovárním stájím tahá za kratší provaz. Dnešní pojetí cross-country soutěží nemá s africkým dobrodružstvím před 20 lety nic společného, je to v podstatě několikasetkilometrový sprint ve stylu WRC. Technika dostává zabrat a problémy se nevyhýbají nikomu. Sám voják v poli je pochopitelně řeší obtížněji a déle než organizovaný tým s několika vozy na trati. Martin Prokop si toho je dobře vědom, proto v minulosti zkoušel nasazovat druhé auto v roli jakési rychlé asistence. Nepřekvapivě bez úspěchu – reálně totiž nesežene nikoho, kdo by byl schopen alespoň částečně držet jeho tempo a současně nést na svých bedrech alespoň částečné náklady. Chce-li v dané konkurenci atakovat nejlepší pětku a možná i stupně vítězů, měl by odložit ješitnost a zaklepat na dveře některého z polotovárních týmů. Nejen pro Ford, ale i pro Mini či Toyotu by byl jistě zajímavou personou. Pokud ego potlačit nedokáže, měl by přijmout realitu a nepřisypávat písek do soukolí už tak složitých mezilidských vztahů uvnitř české dakarské komunity. Jakkoliv se to nedá srovnávat technicky ani sportovně, třeba Martin Macík ukazuje cestu, po níž se lze vydat. Rodinná firma MM Technology dnes funguje na principu „malého soukromého Kamazu“ a díky tomu si sedlčanský trucker suverénně dojel pro obhajobu prvenství mezi kamiony. Ty sice prožívají hlubokou krizi, ale čeští fandové Dakaru se na ně stále upínají. Možná na dlouhou dobu naposledy si mohou vychutnávat vítězství české posádky, jelikož mnohé nasvědčuje tomu, že za rok už ruská sborná (bude-li mít zájem) na startu chybět nebude.

Sedlčanská manufaktura MM Technology šikovně uchopila byznys kolem dakarského závodění kamionů. Dojde příští rok ke konfrontaci s velkými kluky z Kamazu? (Foto: MM Technology)

Kromě sportovních soubojů a zajímavých příběhů přineslo letošní dakarské zápolení i řadu kontroverzí. Poprvé měli všichni motorkáři k dispozici výhradně elektronické roadbooky, ale ty se staly příčinou mnoha problémů. Jezdci si neustále stěžovali na jejich omezenou funkčnost, která narušovala férové závodění a leckdy ohrožovala jejich bezpečnost. Zatímco v autech obstojně fungují už několik let, pro specifické používání na motorkách nejsou dostatečně uzpůsobeny. Tady by francouzský promotér A.S.O. měl odvést lepší práci, protože leckdy chaotické žonglování s přidělovanými časy není důstojné vysoké profesionalitě startovního pole. O vzrušené debaty v automobilové části Dakaru 2025 se zase postarala FIA svým striktním přístupem k vylučování vozů po haváriích. Doplatily na něj i některé hvězdy jako Carlos Sainz nebo Sébastien Loeb, ale nelibost dávali hlasitě najevo i ti, kteří postiženi nebyli. Bezpečnost je dnes sice nejvyšší prioritou, ale místy se nešlo zbavit dojmu, že minimálně stejně důležitou roli hrála snaha co nejvíce zredukovat počet účastníků. Jasně, v rally se tenhle přístup aplikuje už řadu let, ale cross-country soutěže jsou přece jenom stále ještě něco jiného, byť v budoucnu nelze vyloučit splynutí obou disciplín do jediné. Kdyby se stejným metrem měřilo třeba v autokrosu, za chvíli by v něm neměl kdo závodit. Uvidíme, zda se podobná přísnost bude uplatňovat i na dalších soutěžích světového šampionátu W2RC, kde se očekávají mnohem nižší počty účastníků. Ta nejbližší – Abu Dhabi Desert Challenge – se uskuteční od 21. do 27. února v sousedních Spojených arabských emirátech.

Z výsledků 47. Dakaru

Motorky – 1. Daniel Sanders (AUS/KTM 450 Rally Factory), 2. Tosha Schareina (E/Honda CRF 450 Rally), 3. Adrien van Beveren (F/Honda CRF 450 Rally),… 17. Dušan Drdaj (CZ/KTM 450 Rally Replica),… 23. Milan Engel (CZ/ KTM 450 Rally Replica), 24. Jaromír Romančík (CZ/ KTM 450 Rally Replica),… 30. Jan Brabec (CZ/ KTM 450 Rally Replica),… 36. David Pabiška (CZ/KTM 450 Rally Replica),… 44. Adam Peschel (CZ/Husqvarna 450 Rally Replica),… 79. Martin Prokeš (CZ/KTM 450 Rally Replica), 80. Jiří Brož (CZ/KTM 450 Rally Replica), Auta – 1. Yazeed Al-Rajhi/Timo Gottschalk (KSA/D, Toyota Hilux Overdrive), 2. Henk Lategan/Brett Cummings (ZA/ZA, Toyota Hilux IMT Evo), 3. Mattias Ekström/Emil Bergkvist (S/S, Ford Raptor 5.0 V8 Coyote),… 11. Martin Prokop/Viktor Chytka (CZ/CZ, Ford Raptor 3.5 V6 Ecoboost),… 16. Martin Macík/František Tomášek/David Švanda (CZ/CZ/CZ, Iveco Powerstar MMT EVO4),… 25. Aleš Loprais/David Křípal/Darek Rodewald (CZ/CZ/PL, Iveco Powerstar FPT),… 44. Karel Trněný/Václav Pritzl (CZ/CZ, Ford F-150 Evo),… 81. Tomáš Vrátný/Bartlomiej Boba/Jaromír Martinec (CZ/PL/CZ, Tatra FF7 NG),… 88. Karel Poslední/Lukáš Kvasnica/Filip Škrobánek (CZ/CZ/CZ, Tatra Phoenix G3),… 100. Martin Šoltys/Vlastimil Miksch/Tomáš Šikola (CZ/CZ/CZ, Tatra Buggyra EVO3),… 142. Tomáš Tomeček/Ard Munster/Niccolo Funaioli (CZ/NL/I, Tatra 815-2T0R45),… 154. Dušan Randýsek/Laurent Lalanne/Victor Bouchwalder (CZ/F/F, MAN TGA 18.480), Classic – 1. Carlos Santaolalla Milla/Jan Rosa i Viňas (E/Toyota Land Cruiser HDJ80),… 34. Igor Pazdera/Olga Lounová/Milan Holáň (CZ/Tatra 815-2 ZER55 16.400 4×4.1),… 36. Jiří Husek/Lubomír Dočkal/Dominik Holáň (CZ/Tatra 815 290R75 16.300 4×4.1),… 45. Ondřej Martinec/Jiří Kopřiva (CZ/Toyota Land Cruiser LC90),… 56. Jan Bárta/Petr Švec (CZ/Mitsubishi Pajero V20),… 63. Jan Vinš/Filip Bajora (CZ/Mitsubishi Pajero V20),… 66. Barbora Holická/Lucie Engová (CZ/Citroën 2CV Sahara).

Napsat komentář

Předchozí článek

Češi i letos zabojují o světové body

Další článek

5 zásadních otázek roku 2025

Nejnovější články

0 £0.00